To kill a Mockingbird
Autor: Harper Lee
Počet stran: 342
⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
Kam až nás dokáží zavést předsudky? Jak dalece se dokáže jeden povýšit nad druhého?
Osmiletá Jana Luisa a její dvanáctiletý bratr Jeremiáš si žijí své dětské životy a jejich největší starostí je soused, který si dobrovolně udělil celoživotní, domácí vězení. Celé léto tráví představou o tom, jak dle nich vypadá, vymýšlí dramatické historky z jeho života a dumají, jak podivína z domu vylákat. Jako lusknutím prstu vše změní případ, kterým je pověřen jejich otec, advokát Atikus Finch. Černoch, který znásilnil bílou slečnu? To se ve třicátých letech dvacátého století v Americe trestá smrtí. Atika čeká boj s větrnými mlýny v podobě obhajoby mladého muže a všichni tři se tak rázem ocitnou před vlnou nenávistí, strachem, opovržením a předsudky. Každý v jiné míře, z jiného úhlu, ale i přesto se to dotýká každého z nich. Malá Jana Luisa nás chytí za ruku a s čistotou sobě samou nás celým příběhem provede.
Román vydaný v roce 1960, který se setkal s okamžitým úspěchem a získal Pulitzerovu cenu. Stal se v anglicky mluvících zemích pomůckou při výuce v případě, že je potřeba vyzdvihnout toleranci a zapudit předsudky.
Čipera, jak Janě Luise říkají, je opravdu výjimečný průvodce. Celý příběh je díky její čisté a upřímné dětskosti tak jemný a lehký, až se tomu nechce věřit. Bylo příjemné nechat si ukázat jejich svět a přitom sledovat, jak jsou děti vnímavé, citlivé a pokud něco opravdu nejsou, tak to potom ani trošku hloupé. Naopak v sobě mají více empatie, lidskosti a rozumu než mnozí dospělí.
Případ mladého černocha na sebe dá opravdu počkat, ale věřte, že je to tak správně, protože nás na něj Jana Luisa krásně připraví, aby co nejméně bolel.
Je to opravdu velice výjimečná kniha, dle mého.
